Osobní fotogalerie - Lubomír Prause

Kutná Hora a vodní díla v okolí (2015)

přehled fotografií a popisků

Facebook Twitter
poslední aktualizace popisků: 13.8.2015
První den: vodní díla cestou do Kutné Hory
č. 1 KH1a01
Poprvé, a to jen nedlouho poté, co jsme z Hradce Králové vyrazili, nás autobus "vysype" u opatovického jezu.
č. 2 KH1a02
U opatovického jezu je v provozu tahle elektrárna.
č. 3 KH1a17
Dnes elektrárna u opatovického jezu patří soukromému majiteli.
č. 4 KH1a13
Návštěvu vodních děl máme i s odborným výkladem.
č. 5 KH1a05
Stojíme na břehu a hledíme na jez. Je nás hodně. Plný autobus.
č. 6 KH1a16
Mnoho zajímavého, co se dozvím, sem napsat nedokážu. Stejně tak si ani nemůžu úplně všechno pamatovat.
č. 7 KH1a04
Přes jez voda neteče. Je jí málo a tak prakticky všechna protéká skrze elektrárnu.
č. 8 KH1a06
První jez v Opatovicích na Labem postavil na konci 16. století Vilém z Pernštejna. Ale to jez vypadal zcela jistě úplně jinak.
č. 9 KH1a11
Dolní konec rybího přechodu. Jedině tudy se za podobného vodního stavu můžou labské ryby dostat z podjezí nahoru. A vlastně i obráceně.
č. 10 KH1a14
Hladina Labe nad opatovickým jezem.
č. 11 KH1b01
Labe v Pardubicích nad jezem.
č. 12 KH1b02
Plavení komora u pardubického jezu.
č. 13 KH1b03
Stojíme na jezu, hledíme vůkol.
č. 14 KH1b04
Prohlídka technologie v jezovém pilíři.
č. 15 KH1b05
Pro ovládání jezu je třeba takový menší motorek.
č. 16 KH1b06
Nad pardubickým jezem se do Labe vlévá řeka Chrudimka.
č. 17 KH1b07
Přes pardubický jez vede veřejná cesta. Nikoli však pro motorová vozidla.
č. 18 KH1b08
Pohled na Labe pod pardubickým jezem.
č. 19 KH1b09
Dlážděné je nábřeží pod pardubickým jezem.
č. 20 KH1b11
Prohlídka skončila a z pardubického jezu odcházíme.
č. 21 KH1c01
Vystupujeme z autobusu kousek nad přehradou v Křižanovicích.
č. 22 KH1c03
Tohle kvítko, co roste nad přehradou u silnice, je smolnička obecná.
č. 23 KH1c02
Zátiší u křižanovické přehradní hráze.
č. 24 KH1c04
Na silnici přes přehradní ráz vodního díla Křižanovice.
č. 25 KH1c05
Dá se říci, že přehrada v Křižanovicích je uprostřed lesů.
č. 26 KH1c10
Na hrázi je čas i na malé občerstvení.
č. 27 KH1c06
Řeka Chrudimka pod hrází.
č. 28 KH1c07
Chrudimka odtud teče až k pardubickému jezu, kde byla naše minulá zastávka.
č. 29 KH1c12
Malými vrátky nejdeme za zvířátky, ale dolů pod přehradní hráz.
č. 30 KH1c15
Někteří přehradu dobře znají a tak ukazují a vypravují o ní těm, co naopak přehrady příliš neznají.
č. 31 KH1c14
Křižanovická hráz, tížná a betonová, je z téhle strany ve stínu, i když jinak máme krásný a slunečný den.
č. 32 KH1c23
Můžeme tu postát, pokoukat, polelkovat.
č. 33 KH1c09
Podíváme se i dovnitř, kam se běžný kolemjdoucí či jinak kolemcestující nedostane.
č. 34 KH1c16
Různá potrubí a další technologie, která k přehradě patří.
č. 35 KH1c17
Rozměry různých zařízení nejsou zrovna malé, že?
č. 36 KH1c18
Tady není vězení, ale chodba vedoucí vnitřkem přehradní hráze.
č. 37 KH1c19
Šup dolů do tmy.
č. 38 KH1c20
Správně. Když fotíme, je třeba se usmívat i ve tmě.
č. 39 KH1c21
Odbočka z chodby směrem ven. Schody jsou sice vlhké, nikoli však namydlené.
č. 40 KH1c22
No, za mnou nikdo. Tak abych se raději vrátil.
č. 41 KH1d01
Opět vystupujeme z autobusu, tentokrát u přehrady Seč.
č. 42 KH1d02
Úsměvy dam nepatří fotografovi, ale sluníčku.
č. 43 KH1d03
Na přehradní hráz Seč vede tenhle tmavý tunel.
č. 44 KH1d07
Stojíme okolo hřídelí a ozubených kol a posloucháme výklad pana hrázného.
č. 45 KH1d09
Nevíte, proč mě napadá, že takhle nějak mohl vypadat gordický uzel? Jenom asi nebyl ze železa, protože to by ho Alexandr Veliký jen těžko přeťal mečem.
č. 46 KH1d10
Dovnitř se vejde mnoho lidí.
č. 47 KH1d11
Pan hrázný očekává naše zvídavé otázky.
č. 48 KH1d13
Trocha víc železa pohromadě.
č. 49 KH1d14
Nemají to tu na háku. Vždyť na háku nevisí vůbec nic.
č. 50 KH1d04
Sečská přehradní hráz je tížná, oblouková a postavená z lomového kamene. Vysoká je přes čtyřicet metrů.
č. 51 KH1d05
Hladina sečské přehradní nádrže zabírá plochu různou. Podle nadmořské výšky hladiny, samozřejmě. Když bude vody hodně, bude to víc než 200 hektarů.
č. 52 KH1d06
Stejně jako v Křižanovicích, i tady teče řeka Chrudimka.
č. 53 KH1d15
Sečská hráz a silniční tunel, nad nímž jsou na skále patrny zdi zříceniny hradu Vildštejn.
č. 54 KH1e03
Přijeli jsme k vodnímu dílu Pařížov a tahle stavení patří k přehradě.
č. 55 KH1e08
Už nás tu očekávali, i když podle předchozí fotografie to tak nevypadalo.
č. 56 KH1e01
Přehrada Pařížov je krásná a fotogenická.
č. 57 KH1e05
Tohle je šoupátko. Tedy přesněji šoupátkový uzávěr. Používají se na různých výpustích a zrovna tohle je původní šoupátko z obtokové štoly.
č. 58 KH1e06
Tížná neboli gravitační hráz, z lomového kamene, je 142 metrů dlouhá a 31 metrů vysoká.
č. 59 KH1e07
Hráz přehrady Pařížov je technickou památkou samozřejmě včetně obou šoupátkových věží.
č. 60 KH1e12
Hladina přehradní nádrže je klidná a tichá.
č. 61 KH1e13
Přehradní hráz a kamenná šoupátková věž.
č. 62 KH1e22
Procházka po hrázi je na sluníčku veskrze příjemná.
č. 63 KH1e23
Věže jsou šoupátkové proto, že se odtud ovládají šoupátkové uzávěry na spodních výpustích přehrady.
č. 64 KH1e15
Soutok přepadových vod, výpustí i malé vodní elektrárny.
č. 65 KH1e16
Dlážděné břehy řeky Doubravy pod pařížovskou hrází.
č. 66 KH1e18
Když přestaneme koukat dolů pod hráz a vzlédneme k nebi...
č. 67 KH1e34
Tohle kvítko, rostoucí na hrází u lesa, mi musel poradit přítel Internet. Je to rožec rolní, někdy též polní nebo pravý.
č. 68 KH1e19
Vrána nad šiškami vyhlíží do dáli.
č. 69 KH1e24
Rybář u vodní nádrže Pařížov. Doufejme, že má na rybaření povolenku.
č. 70 KH1e31
Květ kaštanu, který roste nahoře nad hrází. Strom se správně česky jmenuje jírovec maďal. Nikoli Maďar (!!), ale opravdu maďal.
č. 71 KH1e32
Listy jírovce - kaštanu jsou nádherně svěže zelené.
č. 72 KH1e21
Dva ptáci. Živý na jehličnanu, železný na obloze.
č. 73 KH1e37
A jde se pod hráz.
č. 74 KH1e38
To dláždění, to je krásná práce.
č. 75 KH1e40
Přepadové "schodiště", neboli kaskádový přepad. Když bude velká voda, bude to tady pěkně hučet!
č. 76 KH1e41
Přepadové pole. Ne proto, že by tu někdo někoho přepadával, ale když teče v Doubravě mnoho vody, kterou přehrada nedokáže zadržet, bude tu přepadávat voda dolů.
č. 77 KH1e42
Přehradní hráz Pařížov fotografovaná od její paty.
č. 78 KH1e44
Zdi usměrňují všechny vody do koryta řeky Doubravy, která se ani ne dva kilometry pod Týncem nad Labem vlévá do Labe.
Několik portrétů účastníků zájezdu
č. 79 KH1e11
Taky je třeba vyfotit několik účastníků zájezdu. Zvlášť když se takhle usmívají.
č. 80 KH1e26
Zamyšlená tvář...
č. 81 KH1e27
Rozdávání úsměvů...
č. 82 KH1e28
Pohled na vodní hladinu...
č. 83 KH1e29
Copak je to dole pod hrází?
č. 84 KH1e36
Autobus už odjíždí?
Druhý den: pamětihodnosti Kutné Hory
č. 85 KH2a02
Za zdí v Sedleci, což je dnes čtvrť Kutné Hory, už vidíme proslulý hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí.
č. 86 KH2a03
Kříž nad schodištěm do podzemní kostelní kaple.
č. 87 KH2a04
Připomíná to křtitelnici. Alespoň celkovým tvarem.
č. 88 KH2a05
Detail kostí z výzdoby kaple.
č. 89 KH2a06
Výzdoba kostelní kaple je opravdu dosti morbidní.
č. 90 KH2a08
Nástropní výzdoba kostnice je z lebek a hnátů.
č. 91 KH2a09
Z kostí je tu i lustr. Jako ostatně skoro všechno.
č. 92 KH2a10
Detail kostěného lustru.
č. 93 KH2a07
Ještě že ten andělíček není taky samá kost.
č. 94 KH2a11
Schwarzenberský erb je samozřejmě taky z kostí. Za erbem je vidět jedna z několika velikých pyramid rozličných kostí.
č. 95 KH2a15
Lebky u pyramidy kostí, z nichž si českoskalický stavitel František Rint vybíral v roce 1870 kosti k výzdobě podzemní kaple.
č. 96 KH2a16
Oltář v podzemní kapli sedlecké kostnice.
č. 97 KH2a18
Kosti a zase kosti. Dostaly se sem na konci 15. století při zrušení hřbitova, kdy pak do oněch pyramid poskládal exhumované kosti jakýsi poloslepý mnich. Na hřbitov se do té doby kromě běžných úmrtí dostalo asi 30 tisíc lidí při morové pohromě v roce 1380 a nejméně dalších 10 tisíc během husitských válek.
č. 98 KH2a22
Socha sv. Jana Nepomuckého od Matěje Václava Jäckela z 18. století stojí v Sedleci před hřbitovní zdí.
č. 99 KH2a23
Tady z chodníku od sochy sv. Jana Nepomuckého doplněné plastikami světců Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána je vidět, jak je kostelík nakloněný díky nestabilitě podloží. Mohl by soutěžit i s proslulou šikmou věží v italské Pise.
č. 100 KH2b27
V Sedleci, jen nedaleko od kostnice, se nachází i tahle katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele.
č. 101 KH2b26
Sedlecká katedrála je chrám patřící dnes již bývalému, zato však vůbec prvnímu cisterciáckému klášteru, který byl v Čechách založen zhruba v polovině 12. století.
č. 102 KH2b02
Vstupní portál do sedlecké katedrály, jejíž stavba započala na konci 13. století. Původní podoba katedrály se však nedochovala, neboť celý klášter byl vypleněn a vypálen husitskými vojsky.
č. 103 KH2b03
Detail plastiky nad vstupním portálem do sedlecké katedrály, přestavěné Janem Blažejem Santinim po roce 1700 ve stylu barokní gotiky.
č. 104 KH2b04
Pohled do hlavní lodi sedlecké katedrály s hlavním oltářem.
č. 105 KH2b05
Pohled na hlavní novogotický oltář katedrály.
č. 106 KH2b18
V den jarní rovnodennosti, kolem půl šesté večer, se prý tenhle oltář rozzáří slunečním světlem přicházejícím čtrnáctimetrovým západním oknem, jedním ze 106 oken, kterými je katedrála opatřena.
č. 107 KH2b06
Dřevěná zpovědnice v interiéru katedrály.
č. 108 KH2b07
Kamenné plastiky v interiéru katedrály. Myslím, že alespoň některé s nich budou od Matěje Václava Jäckela, lužickosrbského barokního sochaře a řezbáře působícího převážně v Čechách.
č. 109 KH2b09
Postranní oltář Panny Marie Sedlecké.
č. 110 KH2b11
Soška Panny Marie Sedlecké na bočním oltáři.
č. 111 KH2b12
Nástropní freska nad oltářem Panny Marie Sedlecké je namalovaná jako stropní okno.
č. 112 KH2b13
Fresek, překrásně restaurovaných, lze na stropě sedlecké katedrály vidět vícero.
č. 113 KH2b14
V sedlecké katedrále jsou takhle uloženy ostatky sv. Vincence.
č. 114 KH2b15
Obraz sv. Juliany z Lutychu od českého mistra vrcholného baroka Petra Brandla.
č. 115 KH2b08
Umučení sv. Filipa a sv. Jakuba namaloval německý barokní malíř Michael Leopold Lukas Willmann.
č. 116 KH2b16
Vidění sv. Luitgardy je opět od Petra Brandla.
č. 117 KH2b17
V neobvykle zdobeném bílém rámu je obraz opět od Petra Brandla. Tentokrát jsou na něm zobrazeni čeští svatí patronové.
č. 118 KH2b19
Pohled z bočního kůru na středové křížení lodí sedlecké katedrály s funkčním varhanním nástrojem používaným při koncertních vystoupeních, která se v sedlecké katedrále občas konají.
č. 119 KH2b22
Přiblížený pohled na hlavní oltář katedrály ze zadní kruchty.
č. 120 KH2b21
Chrámová loď katedrály fotografovaná odzadu.
č. 121 KH2b23
Na zpřístupněném prvním podkroví je k vidění i staré, úzké, a dnes již nepoužívané točité schodiště.
č. 122 KH2b24
Sloupová Santiniho architektura v Sedlecké katedrále.
č. 123 KH2b25
Ze sedlecké katedrály z prvního patra z kůru odcházíme po Santiniho točitém samonosném schodišti.
č. 124 KH2c01
Blížíme se k proslulému kutnohorskému chrámu, ke chrámu Sv. Barbory. Tady je ještě za zdí.
č. 125 KH2c05
Stojíme před průčelím chrámu zasvěceného svaté Barboře, patronce horníků.
č. 126 KH2c10
Chrám Sv. Barbory je impozantní stavba, která měla v tehdy ze stříbra zbohatlé Kutné Hoře konkurovat nejen nedaleké sedlecké katedrále, ale dokonce prý i pražské katedrále Sv. Víta.
č. 127 KH2c09
Kamenná plastika madony s dítětem nad vstupním portálem.
č. 128 KH2c06
Tohle velké středové okno chrámu Sv. Barbory naleznete přímo nad vstupním portálem.
č. 129 KH2c07
Podobnost s pražským chrámem Sv. Víta je zřejmá. Možná i proto, že prvním architektem při výstavbě byl nejspíš Jan Parléř, syn architekta a stavitele Petra Parléře, hlavního architekta pražské Svatovítské katedrály.
č. 130 KH2c17
Komu nebo čemu patří kamenný erb s českým lvem, který nesou ve svých typických perkytlích dva havíři, se mi zjistit nepodařilo.
č. 131 KH2c11
Pohled na pilíře opěrných oblouků kutnohorského chrámu Sv. Barbory.
č. 132 KH2c13
Kamenné chrliče úžasně dotvářejí vnější výzdobu chrámu Sv. Barbory. Tenhle chrlič ale poněkud znesvěcuje jeden z kutnohorských holubů.
č. 133 KH2c14
Chrliče na chrámu Sv. Barbory jsou úžasné...
č. 134 KH2c15
Každý chrlič je jiný!
č. 135 KH2c18
Chrlič v podobě loutnisty a nejspíš zároveň zpěváka.
č. 136 KH2c19
Tohle ovšem není chrlič. A podobnost s předchozí fotografií je čistě náhodná.
č. 137 KH2c20
Chrlič žába.
č. 138 KH2c21
Chrliče fotím, jak vidíte, docela hodně. Líbí se mi.
č. 139 KH2c22
Možná se mi chrliče na chrámu Sv. Barbory líbí proto, že v knížkách mého oblíbeného spisovatele žánru fantasy Terryho Pratchetta jsou chrliče živé bytosti...
č. 140 KH2c23
Při prohlídce vnější výzdoby chrámu Sv. Barbory jsme při odborném výkladu neustále takhle čučeli vzhůru. Já zejména na ony chrliče.
č. 141 KH2c25
Tihle andělé na opěrném sloupu chrámu Sv. Barbory jsou sice kamenní, ale chrliče už to nejsou.
č. 142 KH2c31
Náš kutnohorský průvodce nám podává zasvěcený výklad i v interiéru chrámu Sv. Barbory.
č. 143 KH2c32
Pohled k zadní části chrámové lodi s kůrem a varhanami.
č. 144 KH2c33
Varhany v chrámu Sv. Barbory a barevná okenní výzdoba.
č. 145 KH2c34
Vyloudit nějaký zvuk tyhle varhanní píšťaly určitě dokážou. Úžasná a bohatá výzdoba varhan mnoha zlacenými soškami tomu jistě nebrání. Je to totiž nástroj relativně nový (4000 píšťal, tři klaviatury, 52 rejstříků), avšak vestavěný do barokní skříně z první poloviny 18. století.
č. 146 KH2c26
Při pohledu do zadní části chrámu Sv. Barbory návštěvníka zaujme i bohatě zdobená kazatelna, zejména pak její "stříška".
č. 147 KH2c27
Hlavní oltář chrámu Sv. Barbory pochází z počátku 20. století a je vytvořen podle popisu dochovaného z 16. století v kutnohorských pamětech.
č. 148 KH2c28
Hlavní motiv hlavního oltáře představuje, jak vidíte, proslulou Poslední večeři Páně.
č. 149 KH2c29
Levé křídlo hlavního oltáře se světci. Rozpoznat je nedokážu.
č. 150 KH2c30
Pravé křídlo hlavního oltáře a další svatí. Vím ale, že světice nahoře vlevo je sv. Barbora, patronka havířů.
č. 151 KH2c35
Obraz, jehož autora neznám, zobrazuje ve svém výjevu i kutnohorskou jezuitskou kolej s částí chrámu Sv. Barbory.
č. 152 KH2c36
Strop nad kněžištěm tvoří síťová žebrová klenba s vymalovanými erby. Klenba pochází od stavitele Matěje Rejska.
č. 153 KH2c40
Nástěnná freska v takzvané Hašplířské kapli (jinak též Havířské nebo také kapli sv. Barbory) s kutnohorskými symboly. Písmeno "W" představuje královský monogram Vladislava II. Jagelonského.
č. 154 KH2c43
Obrátíte-li ve Sv. Barboře oči vzhůru, uvidíte třeba něco takového, jako je freskami vyzdobená žebrová klenba. Není to nádhera?
č. 155 KH2c44
Nástěnná freska v takzvané Smíškovské kapli (kaple rodu Smíšků z Vrchovišť) představuje přípravu liturgických pomůcek.
č. 156 KH2c41
Nástěnné fresky v kaplích chrámu sv. Barbory mají samozřejmě i běžné biblické motivy.
č. 157 KH2c37
Detail jednoho z postranních oltářů situovaných podél obvodového zdiva. Tyhle postranní kaple patří k těm nejdříve postaveným částem chrámu Sv. Barbory.
č. 158 KH2c38
Jedno z mnoha oken chrámu Sv. Barbory, která jsou zdobena malbou na skle.
č. 159 KH2c39
Pohled na kterékoli z malovaných oken je velice působivý.
č. 160 KH2c51
Malovaná okna chrámu Sv. Barbory vznikla na přelomu 19. a 20. století během restaurátorských prací.
č. 161 KH2c47
Pohled do hlavní chrámové lodi s částí kroužené žebrové klenby nad ní.
č. 162 KH2c49
Detailní pohled na část žebrové klenby chrámu sv. Barbory.
č. 163 KH2c48
Shora shlížejí na návštěvníky chrámu čtyři dřevěné sochy křesťanských ctností. Tahle, držíc v ruce váhy, je pochopitelně Spravedlnost.
č. 164 KH2c45
Kazatelna chrámu Sv. Barbory, pravděpodobně z období renesance, má barokní obložení.
č. 165 KH2c46
Na kazatelně lze nalézt reliéfy čtyř svatých evangelistů. Tohle je svatý Jan.
č. 166 KH2c50
Náhrobní deska s výjevem ukřižování vedle vchodu do zákristie.
č. 167 KH2c53
Jeden z posledních pohledů na chrámovou loď téhle úžasné památky, jakou chrám Sv. Barbory bezesporu je.
č. 168 KH2c54
Z chrámu Sv. Barbory odcházíme podél dřevěných lavic pro chrámový chór.
č. 169 KH2d03
V sousedství chrámu Sv. Barbory a jezuitské koleje je dvoupatrová kaple Božího těla. Tudy se vchází do náročně zrekonstruovaného spodního patra.
č. 170 KH2d04
Čtyři mohutné sloupy a žebrové klenutí kaple Božího těla pocházejí z vrcholného období gotiky.
č. 171 KH2d01
Věž jezuitské koleje, která stojí v bezprostředním sousedství chrámu Sv. Barbory.
č. 172 KH2d02
Průčelí jezuitské koleje s terasou a bohatou sochařskou výzdobou. Autorem sousoší (myslím, že všech), je pravděpodobně jezuitský sochař František Baugut.
č. 173 KH2d07
Na terase před jezuitskou kolejí se kromě mnoha sousoší nalézá i takováhle vinice.
č. 174 KH2d08
Hrozny na vinných keřících už jsou patrné, ale do doby sklizně uplyne ještě mnoho času.
č. 175 KH2d05
Po prohlídce chrámu Sv. Barbory je čas na krátký odpočinek.
č. 176 KH2d06
Vedle vinice je samozřejmě možno ochutnat i zdejší víno.
č. 177 KH2d09
Víno, slunce a úsměv.
č. 178 KH2d10
Někteří s vínem ochutnávají i kutnohorský tabák.
č. 179 KH2d12
K vínu a cigaretě patří ještě chlap. Jenže ten narozdíl od vína a tabáku není z Kutné Hory!
č. 180 KH2d13
Pohled z terasy před jezuitskou kolejí směrem ke kostelu Sv. Jakuba Staršího, momentálně obestavěného lešením.
č. 181 KH2d15
Z bohaté galerie sousoší před jezuitskou kolejí jsem si vyfotografoval sousoší Sv. Ignáce z Loyoly. Tenhleten Ignác byl jedním ze spoluzakladatelů Tovaryšstva Ježíšova, tedy řádu jezuitů.
č. 182 KH2d14
Pohled od jezuitské koleje k Vlašskému dvoru, bývalé královské mincovně.
č. 183 KH2d16
Ještě jeden a tentokrát trochu bližší pohled k Vlašskému dvoru.
č. 184 KH2d17
Ohlédnutí z terasy před jezuitskou kolejí zpět k chrámu Sv. Barbory.
č. 185 KH2d18
Středověká úzká ulička, ovšemže krásně zrekonstruovaná. Ulička se jmenuje Ruthardská.
č. 186 KH2d19
Takovéhle fotografie chrámu Sv. Barbory s částí jezuitské koleje jsou asi nejčastější a nejprofláklejší.
č. 187 KH2d20
Ideální místo pro fotografii chrámu Sv. Barbory je na vyhlídce v Ruthardské uličce.
č. 188 KH2d21
Pouliční lucerny na pozadí lešení okolo kostela Sv. Jakuba Staršího.
č. 189 KH2d22
Chrám Sv. Barbory spolu s jezuitskou kolejí tvoří nádhernou a charakteristickou dominantu města.
č. 190 KH2d23
Prostě nádhera! Tady se těch fotek dá udělat spousta. Která je ale nejhezčí? Z těch mých nejspíš tahle.
č. 191 KH2e01
Na dvoře Vlašského dvora, jinak též bývalé královské mincovny.
č. 192 KH2e02
Součástí královské mincovny byl i tenhle palác pro panovníka (Václava IV.), zatímco v ostatních budovách v přízemních kobkách bývaly mincovní dílny.
č. 193 KH2e04
Tajemně působivé schodiště u královské pokladnice.
č. 194 KH2e05
Tahle dívka nepatří k naší výpravě, ale hezky tu pózuje, že?
č. 195 KH2e06
Audienční sál královského paláce ve Vlašském dvoře. Vlastně taková královská zasedačka.
č. 196 KH2e07
Zasedací místnost Vlašského dvora používala později městská rada. Přední část je opatřena nástěnnou malbou Jaroslava a Karla Špillarových představující volbu Vladislava Jagellonského. Ona volba se konala na sněmu právě zde v Kutné Hoře.
č. 197 KH2e08
Zadní stěna zasedačky Vlašského dvora nám představuje obraz nazvaný "Kutnohorský dekret". Již podle názvu můžete usoudit, že dekret panovník Václav IV. vydal a podepsal zde v Kutné Hoře, ač se dekret samotný jinak týkal omezení vlivu cizinců na pražské univerzitě.
č. 198 KH2e09
Dřevěný malovaný strop královské a později městské zasedačky.
č. 199 KH2e10
Prohlídku Vlašského dvora máme stále ještě s odborným výkladem místního průvodce.
č. 200 KH2e13
Královská pokladnice se zamřížovanými okny je vybudována v přízemí královského paláce pod honosnou domácí kaplí.
č. 201 KH2e14
Reliéf zdobící královskou pokladnici Vlašského dvora.
č. 202 KH2e12
Ve Vlašském dvoře se razí mince skoro jako kdysi. Dnes ovšem nikoli do stříbra, ale do hliníku, který je mnohem nepoddajnější a tvrdší.
č. 203 KH2e15
Tak. A Vlašský dvůr s královským palácem, mincovnou i pokladnicí je za námi.
č. 204 KH2f01
Na měšťanském domě čp. 603 je rekonstrukce malby, kterou sám restaurátor Pavel Novák pokládá za dílo Mikoláše Alše někdy z roku 1903.
č. 205 KH2f03
Nároží kutnohorského Palackého náměstí s ulicí 28. října.
č. 206 KH2f04
Horní část Palackého náměstí v Kutné Hoře.
č. 207 KH2f05
Část východní a jižní strany Palackého náměstí.
č. 208 KH2f06
Hotel Mědínek a Sankturinovský dům s informačním centrem a Muzeem alchymie.
č. 209 KH2f07
V muzeu pracují alchymisté se svými početnými baňkami a křivulemi.
č. 210 KH2f08
Alchymistický hmoždíř. Takový veliký jistě doma nemáte.
č. 211 KH2f09
V alchymistické peci se něco taví. Sýr to asi nebude...
č. 212 KH2f10
Golem je tu pro jistotu spoután řetězy. Nevím jak vám, ale mě připadá, že by je utrhl docela snadno.
č. 213 KH2f11
Bádání alchymistů ve starých knihách a podle všeho i v nedávných novinách.
č. 214 KH2f12
Pohled do podzemní alchymistické laboratoře.
č. 215 KH2f13
Nárožní dům na Palackého náměstí se sochou Panny Marie.
č. 216 KH2f15
Detailní pohled na sochu Panny Marie z Palackého náměstí.
č. 217 KH2f16
Pohled k východní straně Palackého náměstí.
č. 218 KH2f17
Městské domy v Husově ulici nad náměstím.
č. 219 KH2f19
Kutnohorský barokní morový sloup v Šultysově ulici vznikl jako reakce na morovou epidemii. Je to dílo jezuitského sochaře Františka Bauguta.
č. 220 KH2f20
Reliéf sv. Jana Nepomuckého z morového sloupu.
č. 221 KH2f21
Husova ulice pod kostelem Sv. Jana Nepomuckého.
č. 222 KH2f22
Nárožní dům pod kostelem Sv. Jana Nepomuckého, na němž je umístěna socha tohoto světce.
č. 223 KH2f23
Socha sv. Jan Nepomuckého na nárožním domě v detailu.
č. 224 KH2f24
Domy na Rejskově náměstí.
č. 225 KH2f25
Kamenná kašna z konce patnáctého století údajně postavil jeden z architektů chrámu Sv. Barbory Matěj Rejsek. Kašna bývala součástí kutnohorského vodovodu jako vodní rezervoár.
č. 226 KH2f26
Kutnohorská městská knihovna na Rejskově náměstí a pod ní kostel Sv. Jana Nepomuckého.
č. 227 KH2f27
Takzvaný Kamenný dům je jeden z nejhezčích pozdně gotických měšťanských domů v celých Čechách.
č. 228 KH2f29
Kamenné prvky a plastiky na fasádě Kamenného domu jsou nově zrekonstruované.
č. 229 KH2f30
Kamenný štít na vrcholu kutnohorského Kamenného domu.
č. 230 KH2f32
Šultysova ulice s morovým sloupem a opravovanou věží kostela Sv. Jakuba Staršího v pozadí.
č. 231 KH2f33
Barborskou ulicí přicházíme k Hrádku, kde se dnes nachází Muzeum stříbra.
č. 232 KH2f34
Barborská ulice je na svém počátku spíše jen uličkou, neřkuli myší dírou...
č. 233 KH2f35
Do třetice Barborská ulice. Tentokrát s nárožím Hrádku. Tudy bychom se už po pár metrech dostali k jezuitské koleji a za ní k chrámu Sv. Barbory.
č. 234 KH2g01
Vstupujeme dovnitř do Hrádku.
č. 235 KH2g03
Chvíli čekáme na prohlídku s průvodcem. Rozdělili nás na dvě skupiny, takže někdo půjde dřív, jiný později. Do šachet na prohlídku dolu bychom se všichni najednou nevešli.
č. 236 KH2g04
Ještě dolů do dolu nemůžeme, tak se čeká.
č. 237 KH2g05
Naše průvodkyně středověkým dolem začíná svůj výklad.
č. 238 KH2g06
Tady jsme u těžního stroje zvaného trejv. Trejv není ten malý rumpálek, ale všechno to veliké dříví okolo! Stroj byl poháněn koňskou silou. Živou koňskou silou.
č. 239 KH2g08
No a tohle je hornický rumpál. Co jiného?
č. 240 KH2g11
Svatá Barbora, patronka havířů. Do současnosti dochovaná plastika vlevo a rekonstrukce původní podoby plastiky vpravo.
č. 241 KH2g10
Malá výstavka havířského nářadí.
č. 242 KH2g12
Do dolů musíme mít oblečeny perkytle, tedy původní havířské oděvy. Bílé nejsou proto, aby měly kutnohorské pradleny na růžích ustláno, ale proto, že havíři si tenhle oděv museli pořídit za své a bílé plátno bývalo nejlacinější. Přilby na hlavě ovšem máme oproti havířům jaksi navíc.
č. 243 KH2g14
Vymóděni středověkou perkytlí a moderní přilbou procházíme městem, abychom se dostali dolů do dolů.
č. 244 KH2g15
Průvod pseudohavířů v podobě přerostlých permoníků Kutnou Horou pokračuje.
č. 245 KH2g16
Nevypadá to úžasně? Takhle vypadají všichni návštěvníci Muzea stříbra, než vlezou do kutnohorského dolu.
č. 246 KH2g17
Tady už začíná prohlídka středověkého dolu, ale ještě jsme všichni nahoře.
č. 247 KH2g18
Vzhůru dolů do dolu! Čeká nás asi 160 schodů. Není to zase tolik, když uvážíme, že horníci se v některých dolech pohybovali v hloubce až 600 metrů pod zemí.
č. 248 KH2g19
Dole v dole začíná být husto.
č. 249 KH2g20
Chodbičky jsou křivolaké, tu úzké, tu nízké.
č. 250 KH2g21
Srocení novodobých havířů kvůli výkladu naší průvodkyně.
č. 251 KH2g23
Touhle chodbičkou vysokou sotva šedesát centimetrů se naštěstí plazit nemusíme. Ale středověcí havíři v ní museli kutat stříbrnou rudu.
č. 252 KH2g25
Kuk! Ať se podívám, kam se podívám, kolem jen samí pseudohavíři.
č. 253 KH2g26
Každopádně je dole v dole veselo. Což asi ve středověku nebývalo.
č. 254 KH2g27
Tohle je štola pokračující do nám nepřístupných prostor.
č. 255 KH2g29
Díky vápenci a vodě se někde tvoří krápníky.
č. 256 KH2g30
Díky světlu se to v chodbách taky místy zelená.
č. 257 KH2g31
Prostorné důlní chodby rozhodně nejsou. Nejužší místo, kterým se prochází, má šířku 40 centimetrů, nejnižší, které se musí podlézt, má asi 120 centimetrů výšky. Naštěstí to oboje není na jednom místě.
č. 258 KH2g33
Další důlní chodba. Tady se můžu snad trochu narovnat.
č. 259 KH2g34
Kdo ví, je-li tady ještě i dnes nějaké to stříbro?
č. 260 KH2g35
Některé důlní chodby lemují vápencové kaskády či varhany.
č. 261 KH2g37
Narovnat se a něco vyfotit není v takových chodbách zrovna moc snadné.
č. 262 KH2g38
Někdy je při postupu důlními chodbami třeba, aby člověk sám sebe zkřivolačil. Nohy doleva, hlavu doprava.
č. 263 KH2g39
Sláva, tady je možné se zase na chvíli narovnat!
č. 264 KH2g40
Chodba pokračuje pod dřevěnými výztužemi.
č. 265 KH2g41
Trochu širší prostor, kde se zase můžeme srocovat, aby se nám dostalo dalšího výkladu a nových informací.
č. 266 KH2g42
Nevypadají všichni tihle permoníci úžasně?
č. 267 KH2g44
Jestlipak se tam vejdu taky?
č. 268 KH2g46
Postupovat, postupovat! Hlavně neuváznout!
č. 269 KH2g47
A jsme venku, na božím světle! Trvalo nám to asi tři čtvrtě hodiny, zatímco středověcí havíři bývali pod zemí celý týden!
č. 270 KH2g48
Z dolu se taky vracíme městem, tentokrát odspodu uličkou Pod Hrádkem.
č. 271 KH2g49
Tenhle model pece patří k takzvané havířské osadě, která návštěvníky muzea seznamuje s procesem zpracování vytěžené stříbrné rudy.
č. 272 KH2g50
Práce průvodkyně, tedy její výklad, pořád pokračuje.
č. 273 KH2g51
Opět ukázka práce se stříbrnou rudou. Vidíte, že pracovat na stříbře musela celá rodina.
č. 274 KH2g53
Ruda se taví a roztavuje.
č. 275 KH2g54
No a prohlídka havířské osady a cesta stříbra končí ražením stříbrných mincí.
č. 276 KH2g57
Po touhle střechou u trejvu odevzdáme vypnutá světla, o trochu více otlučené přilby, a maličko černější bílé perkytle. Prohlídka středověkého kutnohorského dolu tím definitivně končí.
Třetí den: vodní díla cestou z Kutné Hory
č. 277 KH3a02
Autobus zastavil u vodního díla Vrchlice, jen pár kilometrů od Kutné Hory.
č. 278 KH3a03
Přehradní hráz vodního díla Vrchlice je betonová a klenbová. Je to jediná klenbová hráz v Čechách i na Moravě.
č. 279 KH3a05
Kolem přehrady Vrchlice jsou lesy a ochranné pásmo pro zdroj vody I. stupně.
č. 280 KH3a06
Pohled dolů pod hráz.
č. 281 KH3a08
Pan hrázný nám vypravuje...
č. 282 KH3a09
Přehradní hráz vodního díla Vrchlice je dlouhá skoro 170 metrů a vysoká víc než 40 metrů.
č. 283 KH3a12
Přehrada Vrchlice je postavená na stejnojmenné říčce.
č. 284 KH3a13
Vzdušná líc klenbové hráze je téměř kolmá. Klenbová hráz je hubená. Má mnohem menší objem, než by měla hráz tížná.
č. 285 KH3a14
Loučíme se, náš autobus už čeká.
č. 286 KH3b01
Přijeli jsme k vodnímu dílu Želivka, které se dá najít i pod názvem Švihov. Dokonce prý je druhý název správnější.
č. 287 KH3b03
Pan hrázný nás vede na hráz.
č. 288 KH3b04
Hráz vodního díla Želivka (Švihov) je dosti dlouhá. Přesně 860 metrů.
č. 289 KH3b05
Téhle straně hráze se říká návodní líc.
č. 290 KH3b08
Pohled na rozlehlou vodní hladinu a část hráze.
č. 291 KH3b09
Břeh vodní nádrže Želivka (Švihov) v blízkosti hráze.
č. 292 KH3b10
Řeka Želivka pod hrází. Už po zhruba čtyřech kilometrech se vlévá do Sázavy.
č. 293 KH3b11
Nad hladinou vodního díla Želivka (Švihov) se nachází sdružený objekt, k němuž vede přístupová lávka.
č. 294 KH3b13
Po přístupové lávce přistupujeme k objektu, který sdružuje více funkcí, jakých je na podobném vodním díle třeba.
č. 295 KH3b14
Procházka po lávce je lehce houpavá.
č. 296 KH3b15
Pohled na část návodní líce hráze z lávky nad hladinou přehradní nádrže.
č. 297 KH3b17
Pod plošinou sdruženého objektu je vidět část bezpečnostního šachtového přelivu.
č. 298 KH3b18
Pohled do hloubi šachtového přelivu je pohledem do obrovské černé díry. I když úplně jiné, než jakou znají astronomové.
č. 299 KH3b22
Na konci sdruženého objektu posloucháme výklad pana hrázného. A dozvídáme se, že objekt sdružuje dvě věže pro odběr vody a šachtový přeliv.
č. 300 KH3b23
Seshora visí nějaký ovladač. Je tam hlavní vypínač na klíček, a nejvymačkanější tlačítka jsou označena jako pojezd kočky vlevo a vpravo.
č. 301 KH3b19
Opačný konec přehradní hráze, než odkud jsme přišli.
č. 302 KH3b24
Přístupová lávka, jak je vidět od sdruženého objektu.
č. 303 KH3b12
Přehrada Želivka neboli Švihov je největší vodárenskou nádrží v České republice a jako zdroj vody slouží pro velkou oblast Středních Čech včetně některých částí Prahy.
č. 304 KH3b27
Tohle je trs kopretiny irkutské. Z fotografie, která není zmenšená tak, jako na těchto stránkách, to lze jasně poznat. Kopretina irkutská je prý dokonce ve středních polohách u nás běžnější, než všeobecně známá kopretina bílá.
č. 305 KH3b30
Květina pro Hanku, která si přála, abych jí kopretiny vyfotil.
č. 306 KH3b31
Tadyhle vidíte kopretinu irkutskou i s broukem. Ten brouk je listokaz zahradní.
č. 307 KH3b28
No a už míříme zpátky k bráně. Původně jsme měli ještě sestoupit do štoly vedoucí pod vodou kolem paty hráze, ale z časových důvodů na to nedošlo.
č. 308 KH3c01
Při příjezdu na vodní dílo Trnávka máme v cestě jakousi slavobránu.
č. 309 KH3c02
Plné parkoviště u přehrady Trnávka. Záhy vidíme, že tu mají sraz příznivci sportování na divoké vodě.
č. 310 KH3c03
Přivítací a informační cedule v blízkosti hráze vodního díla Trnávka.
č. 311 KH3c07
Ukázka mechanizace. I takové věci jsou potřeba, když se někdo stará o přehradu...
č. 312 KH3c06
Při výkladu zdejšího pana hrázného.
č. 313 KH3c08
Pohled do podhrází přehrady Trnávka.
č. 314 KH3c09
Vodácký areál začíná hned pod hrází. A právě dnes jim tu pouštějí dost vody na závody a sportování.
č. 315 KH3c13
Je třeba spáchat dobrou fotografii, že?
č. 316 KH3c17
Vodní dílo Trnávka je postaveno na řece Trnavě nedaleko obce Želiv.
č. 317 KH3c14
Sdružený funkční objekt s šachtovým přelivem, výpustěmi i malou vodní elektrárnou.
č. 318 KH3c23
Na sdruženém objektu jdeme dolů. A pak ještě dolů.
č. 319 KH3c24
Část technologie uvnitř sdruženého objektu.
č. 320 KH3c25
Posloucháme výklad, přičemž nemůžu na tomhle malém prostoru napsat, co všechno tu je k vidění.
č. 321 KH3c26
A jdeme ještě níž. Kolikpak vody bude na námi?
č. 322 KH3c28
Tak. Tady jsme na dně šachtového přelivu. Dovedete si představit ten mazec, když shora přepadávají proudy vody?
č. 323 KH3c15
Projít se po hrázi můžeme také, ale veřejnosti to dovoleno není.
č. 324 KH3c18
Návodní líc hráze Trnávka.
č. 325 KH3c20
Vodní plocha nádrže Trnávka zabírá okolo sta hektarů.
č. 326 KH3c21
Svěží zeleň na březích vodní nádrže Trnávka.
č. 327 KH3c19
Bezprostřední okolí hráze Trnávka je oplocené a veřejnosti nepřístupné.
č. 328 KH3c29
Hráz Trnávka i s domkem hrázného fotografovaná od sdruženého objektu.
č. 329 KH3c72
Diskutují o přehradě?
č. 330 KH3c73
Pohled lehce zamračený. Tak trochu jako dnešní obloha.
č. 331 KH3c75
Teče voda, teče...
č. 332 KH3c77
Vzdušná líc hráze Trnávka je zatravněná.
č. 333 KH3c30
Vodákům divokou vodu vypouštějí z přehrady a jejich areál začíná hned pod hrází.
č. 334 KH3c10
Ani nahoře nemají vodáci moc klidnou vodu.
č. 335 KH3c11
Vodácký startovací můstek.
č. 336 KH3c31
A jedééééém!
č. 337 KH3c32
Vidíte, jak č. 136 následuje č. 137. V matematice je to ovšem naopak.
č. 338 KH3c33
Já vodák nejsem a nesjel bych nepochybně ani volej. Natož tohle!
č. 339 KH3c34
Pádla v dlaně a vstříc vlnám odhodlaně!
č. 340 KH3c35
Je ohlédnutí bezpečné?
č. 341 KH3c36
Zvládají to.
č. 342 KH3c37
Žádný eskymák se nekoná!
č. 343 KH3c39
Poslední foto před startem nebo před smrtí?
č. 344 KH3c40
Vzhůru dolů!
č. 345 KH3c41
Žbluňk!!
č. 346 KH3c42
Další odvážlivec se připravuje na start.
č. 347 KH3c43
Odstartováno!
č. 348 KH3c44
Vodák ve vzduchu.
č. 349 KH3c45
Plácnutí lodě do vody.
č. 350 KH3c46
Rychle se vynořit a nadechnout!
č. 351 KH3c47
A jede se...
č. 352 KH3c48
Přidat! Přidat!
č. 353 KH3c49
Tady se scházejí jako do pauzírovaného mariáše.
č. 354 KH3c52
Otočit po vodě!
č. 355 KH3c53
Jak se ve slalomu projíždí branka...
č. 356 KH3c54
Takhle se spíš branka podjíždí.
č. 357 KH3c58
Zabrat vlevo!
č. 358 KH3c56
Klička kolem slalomové tyče.
č. 359 KH3c57
Klička pod slalomovou tyčí. Nejspíš se ty branky můžou i podjíždět.
č. 360 KH3c60
Jméno na pádle asi nebude jméno závodníka. To by tu bylo nejmíň sedm bratrů jako havranů.
č. 361 KH3c61
Jet bych to teda rozhodně nechtěl, ale baví mě se na ně dívat.
č. 362 KH3c63
Jízda pozadu...
č. 363 KH3c67
Ty vlny jsou teda dost masakroidní!
č. 364 KH3c69
Sportovci vypadají v pohodě.
č. 365 KH3c71
Vypadá to, že to není nic těžkého. Ale to asi všechno, když se to umí...
č. 366 KH3d01
Úplně nakonec jsme přijeli na Hamry, což je přehrada v horách nedaleko Hlinska.
č. 367 KH3d05
Uvítání pana hrázného příslušného k přehradě Hamry.
č. 368 KH3d06
Jsme v horách, blíží se večer a tak není divu, že leckomu z nás už je dosti chladno. Otužilců bez bundy je mezi námi poskrovnu.
č. 369 KH3d03
Mezi objekty patřící k přehradě Hamry patří i tahle krásná roubenka.
č. 370 KH3d07
Tohle je bezpečnostní přeliv a protože je na boku hráze, říká se mu boční.
č. 371 KH3d08
Návodní líc hamerské hráze a domeček s technickým zázemím a ovládáním výpustí.
č. 372 KH3d09
Přehradní nádrž jako taková je nepřístupná. Není tu možné ani koupání ani rybaření a celá přehrada je i s okolím chráněna jako vodárenské pásmo a zdroj pitné vody.
č. 373 KH3d10
Pohled do podhrází vodního díla Hamry, které je postavené na horním toku Chrudimky.
č. 374 KH3d14
Je tu krásně. Obzvlášť, vysvitne-li slunko.
č. 375 KH3d15
Kaštan a technický domek u hamerské hráze.
č. 376 KH3d16
Takhle kvete jírovec maďal na Hamrech.
č. 377 KH3d20
U roubenky je pro nás připraveno úžasné občerstvení.
č. 378 KH3d21
Naproti roubence stojí domek hrázného.
č. 379 KH3d22
Paní domácí tu má překrásnou zahradní úpravu.
č. 380 KH3d23
Na konec celého třídenního výletu se pokoušíme vyrobit společnou fotografii. Na téhle fotografii já ovšem ještě chybím.
č. 381 KH3d25
Na téhle společné fotografii účastníků zájezdu už nechybím, avšak někteří už zase pospíchají pryč. Asi potřebujou čůrat.
Popisky je opatřeno všech 381 fotografií.

TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3