Osobní fotogalerie - Lubomír Prause

Třebíč a okolí (2017)

přehled fotografií a popisků

Facebook Twitter
poslední aktualizace popisků: 20.10.2017
č. 1 Tr1a02
Jdeme na exkurzi vodního díla Mostiště, které naleznete severně od Velkého Meziříčí. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1961.
č. 2 Tr1a03
Odtokové koryto bezpečnostního přelivu.
č. 3 Tr1a09
Sypaná hráz nádrže Mostiště je v jedné části rovná, v druhé je tvořená obloukem. Dohromady má na délku skoro 300 metrů.
č. 4 Tr1a05
Nádrž přehrady Mostiště je vybudovaná na horním toku řeky Oslavy.
č. 5 Tr1a10
Toková je barevná podzimní nálada okolo nádrže Mostiště. Nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, stejně tak ale pro ochranu před povodněmi i pro výrobu elektrické energie.
č. 6 Tr1a11
Vrcholek skaliska na okraji hráze.
č. 7 Tr1a16
Komunikace na hrázi i kovové zábradlí vzniklo po velké rekonstrukci dokončené v roce 2006.
č. 8 Tr1a18
Jeden z pracovníků Povodí Moravy, který nám poskytl obšírný výklad.
č. 9 Tr1a06
Kolega fotograf.
č. 10 Tr1a07
Jsme rozděleni na dvě skupiny. Jedna tu čeká na prohlídku vnitřních prostor hráze.
č. 11 Tr1a08
Vyzkoušíme to?
č. 12 Tr1a13
Nějaké dotazy?
č. 13 Tr1a14
Diskuse na hrázi.
č. 14 Tr1a15
Dotazy už nemáme.
č. 15 Tr1a19
Dolů do podzemí hráze jsme jeli pomalým výtahem více než minutu.
č. 16 Tr1a20
Už jsme tu všichni?
č. 17 Tr1a21
Okolo turbíny.
č. 18 Tr1a23
Tady vidíte...
č. 19 Tr1a24
Chodba uvnitř hráze.
č. 20 Tr1a25
Jsme pod hrází, která má na výšku téměř 30 metrů.
č. 21 Tr1a26
Hele, bedla...
č. 22 Tr1a27
Odtokové koryto řeky Oslavy pod hrází.
č. 23 Tr1a29
A už jsme zase nahoře na hrázi.
č. 24 Tr1a17
Krásně zrcadlící hladina nádrže Mostiště, jejíž plocha zabírá asi 90 ha.
č. 25 Tr1a30
Po koruně hráze se vracíme k autobusu.
č. 26 Tr1a31
Barvy podzimu okolo hráze.
č. 27 Tr1a32
Bezpečností přeliv s délkou přelivné hrany přes 50 metrů.
č. 28 Tr1a33
Před odjezdem.
č. 29 Tr1b02
A tady už nás vítají na vodním díle Jevišovice, kterou najdete až v Jihomoravském kraji přibližně 15 km tak nějak téměř severně od Znojma.
č. 30 Tr1b07
Úzká koruna hráze měří na délku asi 120 metrů.
č. 31 Tr1b17
Břehy okolo nádrže s rozlohou necelých 15 ha slouží dnes především k rekreačním účelům.
č. 32 Tr1b16
Pamětní deska upozorňující na to, že přehrada Jevišovice patří k nejstarším ve střední Evropě a rozhodně je nejstarší na Moravě. Byla uvedena do provozu za císaře pána v roce 1897.
č. 33 Tr1b19
Pohled na zděnou gravitační hráz přehrady Jevišovice.
č. 34 Tr1b12
Mezi rekreační aktivity okolo přehrady se počítají i početní rybáři. Asi tu berou...
č. 35 Tr1b15
Pohled dolů z hráze k odtokové výpusti.
č. 36 Tr1b11
Na šišky ve vrcholcích stromů koukám z hráze přímo a rovně. Asi proto, že hráz je vysoká asi 14 metrů.
č. 37 Tr1b10
Říčka Jevišovka bezprostředně pod hrází.
č. 38 Tr1b18
Scházíme dolů. To přece vidíte, ne?
č. 39 Tr1b05
Ještě ohlédnutí k hrázi přehrady Jevišovice.
č. 40 Tr1b08
Odtokové koryto bezpečnostního přelivu.
č. 41 Tr1b20
Je o čem diskutovat, že?
č. 42 Tr1b21
I dámy k to mu mají co říci.
č. 43 Tr1b04
Honza není zlej muž, jen se tak na mne občas tváří. Hlavně tehdy, když ho fotím.
č. 44 Tr1b22
Pod hrází u říčky Jevišovky.
č. 45 Tr1b24
Tak ještě poslední informace a odcházíme.
č. 46 Tr1c01
Brána do Dašovského mlýna je otevřená. Asi nás tu čekají. Jsme v osadě Dašov blízko obce Štěměchy několik kilometrů západně od Třebíče.
č. 47 Tr1c02
Tady asi musíme zaklepat, abychom si mohli prohlédnout mlýn, který je zároveň jako muzeum mlynářství a venkovského životního stylu.
č. 48 Tr1c03
Vítají nás usměvaví majitelé stařičkého Dašovského mlýna. Je opravdu prastarý. První písemná zmínka o tomhle mlýně pochází z roku 1536, ale podle ústní tradice sahá jeho historie až do doby panování Karla IV.
č. 49 Tr1c07
Paní Marta Mastná, jejíž rodové kořeny sahají k majitelům mlýna až kdesi na přelomu 17. a 18. století, začíná svůj výklad.
č. 50 Tr1c04
Muzeum ve mlýně má unikátní sbírku všemožných předmětů denní potřeby venkovských mlynářů a hospodářů. Tady je zrovna k vidění nějaká užitková keramika.
č. 51 Tr1c05
Mlynáři bývali nejspíš i lovci. Ale asi jen drobnější zvěře.
č. 52 Tr1c09
Že by v té truhle měli šišky na krmení hus?
č. 53 Tr1c12
Hrnce. Některé trochu slepované.
č. 54 Tr1c08
Taky ve mlýně se kupříkladu předl len a prováděly se i další podivuhodné a třebas i dosti nemlynářské činnosti.
č. 55 Tr1c10
Muzejní exponáty v celém mlýně i každé místnosti jsou velice různorodé. Hrnce, nástroje, stroje i spousta různých obrázků a dokumentů na zdi.
č. 56 Tr1c11
Posloucháme obšírný výklad nejen o způsobu a technice mletí, ale především o staré a dávné historii mlýna i o způsobu života zdejších majitelů a mlynářů.
č. 57 Tr1c13
Kolovrat, hřeben i příze. Dozvíme se i to, jak se len zpracovával.
č. 58 Tr1c18
V mlýně s množstvím dřevěných strojů mohlo být topení v takových kamínkách trochu nebezpečné, ne?
č. 59 Tr1c19
Kamen je tu několik. Asi z různých období a různých místností i pater.
č. 60 Tr1c06
Úžasné, co tu všechno mají.
č. 61 Tr1c14
Různé stroje či nástroje, násypky, síta, třídičky, dopravníky a kdovíco dalšího. Nikdy jsem netušil, co všechno může a nebo i musí ve starém mlýně být.
č. 62 Tr1c20
Vcházíme do dalšího patra. Pokud mě to neklame, jsou tu ta patra asi čtyři.
č. 63 Tr1c23
Expozice lékaře MUDr. Karla Hobzy, který prošel jako lékař I. světovou válkou a po ní působil jako hospodář a správce Dašovského mlýna patřícího tehdy jeho ovdovělé sestře.
č. 64 Tr1c25
Ložnice dr. Hobzy.
č. 65 Tr1c26
Kromě správy mlýna dr. Hobza provozoval ve mlýně také lékařskou praxi.
č. 66 Tr1c27
Úžasné věcičky. Maličké drobnůstky i větší nádobí.
č. 67 Tr1c28
Něco pro dětičky...
č. 68 Tr1c15
A tohle už je samotná mlýnice.
č. 69 Tr1c16
Sypu, sypeš, sypeme... Melu, meleš, meleme...
č. 70 Tr1c29
Obilí je-li umleté se tu třídí. Ale těch třídících strojů ve mlýně mnohem víc...
č. 71 Tr1c31
Paní Mastná ví o historii svého mlýna i svých předků opravdu hodně. A stejně tak o způsobu mletí v různých minulých dobách.
č. 72 Tr1c33
Jestli se o tomhle mluvilo, co to je, tak jsem to nepostřehl. Ale pochází to kousek od Hradce Králové, z Lhoty pod Libčany.
č. 73 Tr1c34
Rozvodná kola. Od pohonu venkovním vodním mlýnským kolem se pohon rozváděl ke všem strojům po celém mlýně.
č. 74 Tr1c35
Další mlýnský stroj, jehož účel neznám. Už hodně zapomínám a všechny ty mlýnské stroje se mi nakonec popletly tak, že nevím který je který a jaký na co slouží.
č. 75 Tr1c37
Ozubené kolo je spojené s venkovním kolem poháněným vodou. Odtud se pak pohyb rozvádí, kam je třeba.
č. 76 Tr1c38
A to už je vodní mlýnské kolo zvenku. Bylo zrekonstruováno v roce 2012, rok po otevření zdejšího muzea.
č. 77 Tr1c39
Detailní záběr pohonu mlýnského kola vodou.
č. 78 Tr1c40
A takhle vypadá pohon mlýnského kola shůry.
č. 79 Tr1c41
Na dvorku ještě stojí za vyfocení jakýsi starý panský kočár.
č. 80 Tr1c42
Loučíme se s majiteli a odcházíme. Bylo to tady moc pěkné i velice zajímavé.
č. 81 Tr1d01
Na procházce lesem okolo Dašovského mlýna.
č. 82 Tr1d05
V lese roste neuvěřitelné množství hub. I jedlých. Tohle je ale samozřejmě krásná sukénka červené muchomůrky.
č. 83 Tr1d09
Není to babička, ale babka určitě.
č. 84 Tr1d02
Tyhle houbičky vyrostly na pařezu, který pod nimi ani není vidět.
č. 85 Tr1d07
Asi poznáte václavky, ne?
č. 86 Tr1d08
Památníček na lesního hajného Jana Poláčka, který, jak se na pomníčku píše, byl roku 1944 zatčen gestapem a následně v březnu roku 1945 byl nacisty ve Flossenburgu umučen.
č. 87 Tr1d12
Zamilované bedly. Mačkají se jedna na druhou.
č. 88 Tr1d14
Krása. A takových a podobných je v lese mnoho.
č. 89 Tr1d06
Červenající se muchomůrčí miminko.
č. 90 Tr1d11
Cesta vede vzrostlým lesem a my směřujeme (a trošku bloudíme) k rozhledně Mařenka.
č. 91 Tr1d15
Rozhledna Mařenka z roku 2012 stojí na vrcholu kopce Mařenka v nadmořské výšce 711 metrů.
č. 92 Tr1d16
Po výstupu na vrch Mařenka a po dalších 156 schodech se dočkám krásného výhledu.
č. 93 Tr1d17
Už se sice skoro začíná stmívat, ale udělat několik fotografií se ještě dá.
č. 94 Tr1d18
Než jsem začal fotit, musel jsem se ale nějakou chvíli vydýchat. Výšlap na kopec Mařenka a pak ještě po schodech na vyhlídkovou plošinu 28 metrů nad zemí mi způsobil značné funění.
č. 95 Tr1d19
Výhled z rozhledny však za trochu toho funění stojí.
č. 96 Tr1d20
Tak poslední výhled, poslední fotka shůry.
č. 97 Tr1d21
Rychle po schodech dolů, než mi všichni utečou, protože jsem samozřejmě poslední.
č. 98 Tr1d23
A už jsem dole. Pod Mařenkou.
č. 99 Tr2a01
Tady v hotelu Zlatý kříž jsme v Třebíči ubytováni. Na náměstí je ale jen vchod, jinak je hotel nový a postavený vzadu směrem k řece.
č. 100 Tr2a02
Náměstí před hotelem.
č. 101 Tr2d01
Malovaný dům z konce 16. století, tedy z období renesance, stojí v jihovýchodním rohu Karlova náměstí.
č. 102 Tr2d02
Bývaly doby, že sgrafita na domě bývala zakryta. Obnovena pak byla až na počátku 20. století.
č. 103 Tr2d03
Malovaný dům působí vzhledem k okolním domům velmi nevšedně.
č. 104 Tr2b02
Přes řeku Jihlavu s výhledem na baziliku Sv. Prokopa míříme do třebíčské židovské čtvrti.
č. 105 Tr2b03
Po levé straně tohohle výhledu na židovskou čtvrť bývaly továrny. Největší část pozemků tu zabírala Subakova koželužna.
č. 106 Tr2b20
Nádherná ulička židovské čtvrti, Blahoslavova ulice. Není divu, že třebíčská židovská čtvrť je zapsána na seznam památek Unesco.
č. 107 Tr2b21
Ulice L. Pokorného za slunečního svitu.
č. 108 Tr2b22
Ulice L. Pokorného, tentokrát o kousek dál a když se sluníčko na chvíli schovalo.
č. 109 Tr2b23
Někteří celou naši skupinu vedenou příjemnou průvodkyní musejí dohánět.
č. 110 Tr2b24
Jsou sice trochu pozadu, ale zato jim závidím, že si stačili koupit dobrou kávičku.
č. 111 Tr2b25
Před barokním domem čp. 53/25 s balkonem na kamenných krakorcích a s empírovou fasádou.
č. 112 Tr2b26
Ona "a b c" na domě znamenají, že v domě bývalo kondominium, v němž žily tři různé rodiny.
č. 113 Tr2b27
V domě čp. 53/25 žil český interbrigadista a tělovýchovný funkcionář Leopold Pokorný, po němž je ulice pojmenována.
č. 114 Tr2b28
Budova bývalé židovské školy.
č. 115 Tr2b30
Barevné domy u židovské radnice.
č. 116 Tr2b31
Došli jsme zase k řece Jihlavě.
č. 117 Tr2b32
Posloucháme výklad naší průvodkyně u židovské radnice.
č. 118 Tr2b33
Přední synagoga. Přední proto, že bývala blíž bráně do židovského ghetta.
č. 119 Tr2b34
Před vchodem do Přední synagogy, která je dnes kostelem Československé husitské církve.
č. 120 Tr2b36
Tenhle nápis je jediná věc uvnitř kostela připomínající bývalou synagogu. Ale já ten hebrejský nápis nepřečtu.
č. 121 Tr2b35
V uličce před Přední synagogou je nás plno.
č. 122 Tr2b55
Domky ve stráni, kudy se stoupá k židovskému hřbitovu.
č. 123 Tr2b56
Ulička jménem Opuštěná vypadá opravdu opuštěně. Tomu příčnému opěrnému kusu zdi nad uličkou, tomu se říká prampouch.
č. 124 Tr2b57
Blahoslavova ulice blízko Zadní synagogy.
č. 125 Tr2b37
Nahoru se jde směrem k židovskému hřbitovu.
č. 126 Tr2b38
Židovská čtvrť je dole pod námi.
č. 127 Tr2b39
Hotel Joseph je prý dosti luxusní a fuguje v soustavě několika zrekonstruovaných židovských domů.
č. 128 Tr2b40
Pohled přes město Třebíč ke Strážné hoře.
č. 129 Tr2b07
Zadní synagoga z roku 1669 je na konci Blahoslavovy ulice a přiléhá k ní dům Seligmana Bauera, v němž je dnes informační středisko.
č. 130 Tr2b11
Sympatická průvodkyně nám představuje nejen synagogu, ale i židovské náboženství a židovské zvyky a tradice.
č. 131 Tr2b08
Židovské fresky a hebrejské texty se nalezly pod bílou přemalbou při rekonstrukci provedené koncem 20. století.
č. 132 Tr2b09
Fresky byly zakryty přemalbou zhruba od roku 1926, kdy přestala být synagoga nábožensky využívána a posloužila na dlouhá léta jako skladiště Subakovy koželužny. Ještě později pak soudruzi v synagoze skladovali zeleninu.
č. 133 Tr2b13
Hebrejská kniha, v tomto případě základní židovský text, Pět knih Mojžíšových, se čte zprava doleva. A tak se v ní taky obráceně listuje. Devítiramenný svícen slouží Židům k zapalování světel během osmidenního svátku Chanuka. Osm posvátných světel je pro každý den Chanuky a deváté rameno je zapalující neposvátné světlo.
č. 134 Tr2b12
Muzejní ukázka svitku tóry, která bývá uložena v každé synagoze, kam židovští věřící chodívají za modlitbou. I tenhle svitek se čte zprava doleva.
č. 135 Tr2b15
Na balkónu uvnitř Zadní synagogy si lze prohlédnout model třebíčské židovské čtvrti z lehkého balzového dřeva zachycující stav židovského města před rokem 1850.
č. 136 Tr2b17
Pohled z balkónu do hlavní synagogy. Za zástěnou bývala tóra, pokud synagoga byla Židům posvátným a modlitebním svatostánkem.
č. 137 Tr2b18
A ještě pohled na hebrejské písmo, které v Čechách asi umí přečíst jen málokdo z Židů. Dobře si to asi přečtou rabíni.
č. 138 Tr2b19
A ještě jeden pohled do synagogy a na další skupinu zvědavých turistů.
č. 139 Tr2b41
Na tuhle překrásnou alej narazíte cestou k židovskému hřbitovu.
č. 140 Tr2b42
Obřadní síň a vedle ní vchod do židovského hřbitova založeného někdy ve druhé polovině 15. století.
č. 141 Tr2b43
Třebíčský židovský hřbitov je jedním z největších a nejlépe dochovaných židovských hřbitovů v celé Evropě. Tohle je však nejnovější část hřbitova a památník obětem I. světové války.
č. 142 Tr2b44
Náhrobky spíše novějšího data.
č. 143 Tr2b45
Prostě nová část starého hřbitova.
č. 144 Tr2b46
Scházíme dolů mezi ty nejstarší náhrobky pohřbených Židů.
č. 145 Tr2b47
Je to úžasné, nemám k tomu jiný komentář.
č. 146 Tr2b48
Od těchhle nejstarších (úplně nejstarší je z roku 1631) až po ty nejnovější náhrobky se jich na třebíčském židovském hřbitově co do počtu uvádí asi 2600.
č. 147 Tr2b49
Pod náhrobky je na celém hřbitově pohřbeno více než 11 tisíc lidí.
č. 148 Tr2b50
Kolega fotograf na hřbitově stojící, neležící.
č. 149 Tr2b53
Schody od hřbitova v podzimních barvách.
č. 150 Tr2b54
Červené listí na zdi mě vyprovází zpátky k židovské čtvrti.
č. 151 Tr2b52
Výhled na Třebíč z kopce, na kterém židovský hřbitov nachází.
č. 152 Tr2b58
Bazilika Sv. Prokopa v pohledu od řeky Jihlavy. Nachází se v bezprostředním sousedství židovské čtvrti.
č. 153 Tr2c02
Samotná bazilika Sv. Prokopa je součástí třebíčského benediktinského kláštera.
č. 154 Tr2c03
Vrátka do nevelké klášterní zahrady.
č. 155 Tr2c04
Bazilika Sv. Prokopa je románsko-gotický kostel, vybudovaný ve 13. století na místě malé kaple při benediktinském klášteře.
č. 156 Tr2c05
Západní stranu baziliky Sv. Prokopa ukončují dvě mohutné věže.
č. 157 Tr2c06
Pohled k informačnímu centru u baziliky Sv. Prokopa.
č. 158 Tr2c07
Fotografuje se vším, co má kdo po ruce.
č. 159 Tr2c08
Mladá a pohledná děvčata fotím vždycky a všude rád.
č. 160 Tr2c09
I tady máme k prohlídce průvodkyni a začínáme před vchodem do tentokrát křesťanského chrámu.
č. 161 Tr2c10
Detail portálu nad vchodem do bazilky.
č. 162 Tr2c11
Pohled do hlavní lodi baziliky Sv. Prokopa. Celý chrám měří na délku asi 66 metrů.
č. 163 Tr2c12
Detail horní části kostelní lodi s valdštejnským (nemýlím-li se) erbem. Valdštejnové totiž uvedli kostel do původní podoby, když předtím světská moc po dvě stě let zneužívala baziliku tím, že uvnitř zřídila pivovar, konírnu a dokonce i prádelnu.
č. 164 Tr2c13
Pohled ke klenbám v přední části chrámové lodi. Klenba přímo nad mou hlavou pochází až z baroka.
č. 165 Tr2c14
Hlavní oltář v přední části chrámu.
č. 166 Tr2c15
Posloucháme výklad průvodkyně. Kněz a mše budou až jindy.
č. 167 Tr2c16
Na sloupu za kazatelnou, stejně jako na všech ostatních, jsou plastiky českých světců.
č. 168 Tr2c17
Při výkladu průvodkyně zůstali všichni za mnou. Proto je tady přede mnou chrámová loď bez lidí.
č. 169 Tr2c18
Co k tomu napsat? Prakticky v každém křesťanském kostele najdete křtitelnici...
č. 170 Tr2c19
Přecházíme postupně do přední části chrámu.
č. 171 Tr2c20
Socha svatého Prokopa se spoutaným ďáblem na řetězu, což je jeden z hlavních atributů svatému Prokopovi přináležejících.
č. 172 Tr2c21
Takovýhle ďáblík na řetězu je ovšem velmi fotogenický.
č. 173 Tr2c22
Spoutaného ďábla jsem si musel ještě vyportrétovat.
č. 174 Tr2c23
Oltář. Hlavní. Co jiného? Jen dodám, že je zasvěcený svatému Vojtěchu.
č. 175 Tr2c25
Bazilika v Třebíči je opravdu překrásná a je na co se dívat. Nahoru i dolů.
č. 176 Tr2c24
Stropní klenba.
č. 177 Tr2c26
Nástěnné kostelní svítidlo. Myslím, že takovémuhle se říká věčné světlo.
č. 178 Tr2c28
Opatská kaple s křížovou klenbou se nachází v severní lodi chrámu.
č. 179 Tr2c29
Každého v Opatské kapli přivábí pohled na nástěnné malby s biblickou tematikou nákladně restaurované na konci 20. století.
č. 180 Tr2c31
Detail kamenné hlavice na sloupu v Opatské kapli.
č. 181 Tr2c32
Je na co se dívat, že? Ale na mě se raději nedívejte...
č. 182 Tr2c33
Na kapli koukejte!
č. 183 Tr2c34
Pod třebíčskou bazilikou se ještě nachází úžasná a překvapivě velká krypta s oltářem.
č. 184 Tr2c35
Procházet se v přítmí mezi kamennými pilíři pod tímhle gotickým žebrovím je vskutku zajímavý zážitek.
č. 185 Tr2c36
Žulová dlažba v kryptě pochází z doby obnovy krypty ve 30. letech 20. století.
č. 186 Tr2c37
Průchod do další části trojlodní krypty.
č. 187 Tr2c38
Malá kovová plastika s Ukřižovaným je umístěna v kryptě na kamenném oltáři.
č. 188 Tr2c39
Osmihranné pilíře (je jich tu na padesát) ukončují hlavice s rostlinnými ornamenty, ale i s motivy fantaskních zvířat či tváří. Každý sloup je přitom jiný.
č. 189 Tr2c40
Krypta je shora kryta křížovou klenbou opatřenou klínovými žebry a široce rozepjatými oblouky.
č. 190 Tr2c41
Ukřižovaný při hře světla a stínů.
č. 191 Tr2c42
Krypta třebíčské baziliky se rozkládá pod chórem hlavní lodi a zasahuje rovněž do sousedních částí bočních lodí. A prý odtud vede (jenže odkud vlastně?) tajná chodba do nedaleké obce Sokolí. A nebo možná někam úplně jinam.
č. 192 Tr2c43
V nevelké klášterní zahradě se nachází i hluboká studna.
č. 193 Tr2c44
Okolo studny kolem dokola...
č. 194 Tr2c45
Klášterní zahrada umožňuje takovýhle výhled na Třebíč s dominantou městské věže.
č. 195 Tr2c46
Apsida ukončující východní konec baziliky Sv. Prokopa.
č. 196 Tr2c48
V malé klášterní zahrádce jsem vyfotil květ maurského slézu. Jedná se o léčivou rostlinu. Sbírá se květ i list a používá se při zánětech, zejména sliznic.
č. 197 Tr2c47
A chystáme se k odchodu. To je z baziliky Sv. Prokopa všechno.
č. 198 Tr2e01
Náměstí Svobody v nevelkém městečku Brtnice. Objížďky byly všude kolem a nebylo jednoduché se sem dostat.
č. 199 Tr2e02
Rodný dům architekta Josefa Hoffmanna (narodil se tady v roce 1870) nám nabídl expozici některých jeho prací spolu s pracemi jeho učitele Otto Wagnera.
č. 200 Tr2e03
Kamenný most přes říčku Brtnici se sochami šesti svatých dříve spojoval křesťanskou a židovskou čtvrť města.
č. 201 Tr2e05
Říčka Brtnice, kamenný most i brtnická radnice, to všechno se na brtnickém náměstí najde.
č. 202 Tr2e09
Barokní sochy pocházejí od sochaře Davida Liparta. Tyhle představují poustevníka sv. Františka z Pauly a mučedníka sv. Floriána.
č. 203 Tr2e10
I socha sv. Jana Nepomuckého, mučedníka katolické církve a jednoho z českých zemských patronů, stojí na mostě na straně blíže k radnici.
č. 204 Tr2e06
Pohled z náměstí k brtnickému zámku.
č. 205 Tr2e11
Říčka Brtnice protéká středem náměstí.
č. 206 Tr2e07
Barevné domy na brtnickém Náměstí Svobody.
č. 207 Tr2e12
Za jihozápadním rohem náměstí stojí kostel Svatého Jakuba Většího.
č. 208 Tr2f03
Rokštejn stojící na návrší nad říčkou Brtnicí a odspodu schovaný za silnou zdí se v písemnostech poprvé objevuje v roce 1289.
č. 209 Tr2f04
Dámy hledí na takzvaný dvojhrad, což je prý v Čechách ojedinělá středověká archeologická záležitost.
č. 210 Tr2f08
Pohled na palác dolního hradu, jehož okenní výklenky ještě osvětluje rychle zapadající slunce.
č. 211 Tr2f09
Palác dolního hradu a silná hranolová věž.
č. 212 Tr2f06
Zbytky mnoha zdí naznačují, že se každopádně jednalo o rozsáhlou a mohutnou hradní stavbu.
č. 213 Tr2f10
Po rozsáhlé přestavbě ve 14. století je tahle vysoká věž jediná stavba, která tu zůstala z původního ranně gotického hradu.
č. 214 Tr2f13
Zbytky paláce horního hradu Rokštejn.
č. 215 Tr2f11
Pohled návštěvníka, který stojí mezí palácem horního hradu a věží.
č. 216 Tr2f12
Západní zdi hradu bude nízké sluníčko osvětlovat už jen chvilku. Je čas nechat hrad hradem a vrátit se.
č. 217 Tr3a01
Vstupujeme na okraj přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, která se nachází nad řekou Jihlavou v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany.
č. 218 Tr3a11
Nad obcí Mohelno, na okraji rezervace, stojí tahle malá kaplička.
č. 219 Tr3a03
Za údolím řeky Jihlavy stojí jaderná elektrárna Dukovany.
č. 220 Tr3a05
Mohelenská hadcová step je díky svému podloží (nerost hadec neboli serpentinit) jedinečná a specifická svojí rozmanitou florou.
č. 221 Tr3a06
Dole v údolí je vidět přehradní hráz vodní nádrže Mohelno, která slouží jako vyrovnávací nádrž vodního díla Dalešice postaveného pro potřeby jaderné elektrárny Dukovany.
č. 222 Tr3a09
A tady je společná fotografie účastníků zájezdu. Fotografoval nás řidič autobusu, tak jsme tu snad všichni...
č. 223 Tr3b02
Už na cestě domů jsme se u Žďáru nad Sázavou zastavili na Zelené hoře u další památky zařazené do světového dědictví Unesco.
č. 224 Tr3b01
Pohled od jihovýchodu na celý areál poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Jedná se o jedinečné dílo architekta Santiniho (celým jménem Jan Blažej Santini Aichel).
č. 225 Tr3b05
Stejně jako ambit má i samotný kostel v půdorysu tvar hvězdy a Santini ho projektoval především za použití kružítka.
č. 226 Tr3b04
Detail vrcholku kostela Sv. Jana Nepomuckého.
č. 227 Tr3b06
Čekání na komentovanou prohlídku celého areálu.
č. 228 Tr3b11
Výklad k téhle jedinečné památce, kterou v brzké době čeká výrazná rekonstrukce, začíná vně ambitu při západní přístupové bráně.
č. 229 Tr3b10
Výhled na Žďár nad Sázavou podél západní přístupové cesty.
č. 230 Tr3b07
Pohled na žďárský klášter, jehož opat Václav Vejmluva v roce 1719 dal první popud ke stavbě svatostánku na Zelené hoře.
č. 231 Tr3b08
Součástí cisterciáckého kláštera je i bazilika Nanebevzetí Panny Marie, na jehož vnitřní výzdobě se po požáru a následné opravě rovněž podílel Jan Blažej Santini.
č. 232 Tr3b09
Ještě jeden pohled na část žďárského kláštera za Bránským rybníkem a schovaného za stromy oděnými do podzimních barev.
č. 233 Tr3b12
Několik málo dochovaných plastik ctností sv. Jana Nepomuckého a andílků nad branami ambitu, kterýžto se sestává z deseti pravidelných kruhových úseku, mezi nimiž se střídá pět vstupní bran a pět pětiúhelných kaplí.
č. 234 Tr3b13
V pěti obloucích půdorysu kostela je pět oltářů, čtyři menší jsou věnované čtyřem evangelistům a hlavní oltář sv. Janu Nepomuckému.
č. 235 Tr3b15
Detail plastiky sv. Jana Nepomuckého obklopeného pěti anděli. Stojí na kouli představující nebeskou klenbu, opět s pěti hvězdami. Pětka jako symbol se vůbec v celé stavbě objevuje takřka všude. Vychází to zřejmě z legendy, že nad místem smrti Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd.
č. 236 Tr3b16
Stejně jako všechny plastiky i oltáře v kostele je i tahle kazatelna dřevěná.
č. 237 Tr3b17
Výjev na kazatelně představuje svržení Jana Nepomuckého z Karlova mostu do Vltavy, když byl předtím (v březnu 1393) na Staroměstské rychtě umučen k smrti.
č. 238 Tr3b19
Tahle plastika s knihou na jednom z vedlejších oltářů představuje sv. Matouše.
č. 239 Tr3b14
Pohled ke klenbě kostela připomíná jazyk sv. Jana Nepomuckého (je zde uložen jako relikvie), který byl údajně nalezen neporušený ve světcově hrobě v pražské katedrále Sv. Víta. A tenhle jazyk v klenbě prý zabránil propadu popela a ohně uchránil tak vybavení vnitřních prostor kostela při požáru v roce 1784.
č. 240 Tr3b18
Varhany na galerii třetího podlaží kostela. Schody na horní galerie nevedou zevnitř z kostela, ale z venku.
č. 241 Tr3b20
Poslední pohled k oltáři a poslední fotografie interiéru před odchodem.
č. 242 Tr3b22
Odcházíme stejnou branou ambitu, kterou jsme vešli.
č. 243 Tr3b23
Ještě poslední fotografie kostela Sv. Jan Nepomuckého. Pozůstatky hřbitova (který tu musel být zřízen, aby po požáru nedošlo ke zbourání a úplnému zničení celé památky) budou prý při brzké kompletní rekonstrukci odstraněny docela.
č. 244 Tr3b24
Poslední pohled k téhle úžasné a dlouho nedoceněné Santiniho stavbě, která se (včetně odlesnění okolí) při mnoha úpravách a rekonstrukcích pomalu dostává do téměř stejného stavu, v jakém byla v roce 1722 vysvěcena.
Popisky je opatřeno všech 244 fotografií.

TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3